Warning: Use of undefined constant using_options_to_jquery - assumed 'using_options_to_jquery' (this will throw an Error in a future version of PHP) in /data/web/virtuals/52771/virtual/www/domains/radostcestovat.cz/wp-content/plugins/wp-toggle-comments-form-fields/wp-toggle-comments.php on line 123
Skip to main content

Kuba – karibská kráska

Letenky jsme pořídili dva měsíce předem, Vídeň – Varadero – Vídeň za 13500 Kč. Jelikož zde sezóna v listopadu teprve začíná, zvolili jsme právě tento měsíc, dokud není příliš velký nával turistů a vydali se na Kubu na tři týdny.
Do Vídně jsme se pohodlně dostali autobusem z Florence přímo na letiště za 5,5 h (590 Kč). Let do Varadera trval 11 h s německou nízkonákladovou společností CONDOR.

ZÁKLADNÍ INFORMACE O KUBĚ:
Poloha: Ostrovní stát v Karibském moři, vzdálený přibližně 150 kilometrů jižně od americké Floridy, jihovýchodně od Mexického zálivu.
Rozloha: 109 886 km²
Hlavní město: Havana
Časový posun: Kuba používá čas GTM -5 (- 5 h. oproti SEČ v létě, -6 h. oproti SEČ v zimě)
Počet obyvatel: 11,27 milionů (2013)
Etnické složení: Kubánci (běloši, mulati, černoši)
Jazyk: Španělština
Náboženství: ateisté, katolíci, africká náboženství
Státní zřízení: socialistická republika s vládou jedné strany založené na idejích komunismu
Datum vzniku: 20. května 1902, od 10. prosince 1898 nezávislá na Španělsku, v letech 1898-1902 spravována Spojenými státy americkými
Měna: kubánské peso (CUP) a peso convertible (CUC)
Jízda: vpravo
Na severu Kubu omývá Atlantský oceán, na jihu pak Karibské moře.

Lidé:
Na Kubě žije kolem 11 milionů obyvatel a různorodost původu obyvatel je tam velká. Dnešní Kubánci nemají s původními obyvateli Kuby příliš společného, z velké části jsou to míšenci afrických otroků a španělských kolonizátorů, či jiných Evropanů. Vcelku jsem slyšela na Kubánce samou chválu a také z mého pohledu to jsou milí a pozitivně naladění lidé, kteří si rádi dělají legraci ze sebe, ze svých blízkých i z cizích lidí. Jestli očekáváte dotěrné Kubánce, kteří chtějí obrat cizince, nemýlíte se, těch je tam požehnaně v turistických oblastech a neznalost španělštiny tomu napomůže. Hodně drží pospolu a navzájem si pomáhají, ať se jedná o rodinu, přátele či sousedy. Více času snad tráví na ulici než doma. Na ulicích je běžně potkáte posedávat na obrubníku, schodech nebo na židli před svým domem při hraní domina, kouření doutníku, popíjení rumu či pouze při sledování kolemjdoucích. Co se jim nedá odepřít je způsob, jakým se dokážou bavit. Snad každý Kubánec je nadaným tanečníkem. Hudbu a rytmus mají doslova v krvi a nebojí se to ukázat. Není nic neobvyklého potkat tančící lidi přímo na ulici, v parku nebo kdekoliv jinde. Tanec milují a taky jim to pěkně jde.

Peníze:
Peníze lze měnit již na letišti, v bankách nebo směnárnách Cadeca. Informovat se buď u místních, turistů či v Lonely planet (průvodci). Existuje zde dvojí měna a to peso nacionale (CUP) a peso convertible (CUC). 1 CUC = 1 USD.
CUC – tuto měnu používají zejména turisté, i když za něj nakupují i Kubánci.
CUP – je národní měna a nakoupit za ni lze pouze omezené zboží. V této měně mohou nakupovat i turisté, ale je třeba se nejprve informovat, kde a co se za něj dá koupit. Většinou se jedná o pouliční prodej či jídelny.
Doporučuje se dovézt EUR. Měnit sice můžete i USD, ale je to méně výhodné než EUR, ve směnárně si při výměně dolarů totiž strhnou 10% jako daň.

Ubytování:
Nejoblíbenější ubytovací formou na Kubě je Casa particular (soukromý dům): 20-35 CUC + 5 CUC snídaně (úplně všude). Cena je za pokoj pro dvě osoby, nejvýhodnější je bydlet ve třech a nejhorší pro jednotlivce (platí stejné peníze, i když je sám). Ve třech je to většinou o 5 CUC dražší, než je cena pro dva za pokoj.
Casy se samozřejmě velmi liší, některé mají skvělou domácí atmosféru a fajn přístup, některé fungují skoro jako hotel s check-in a check-out. Zařízení a vzhled casy se také velmi liší, my jsme spíše dávali na rady a doporučení cestovatelů než aby nám casu dohodli místní, což dělají velmi rádi, jelikož mají mezi sebou jistou dohodu. Nikdy nevíte, co vám dohodí, vždy je to někdo z příbuzných či přátel a navzájem si posílají turisty.
Skoro na každé case jsme dostali vizitku s jejich adresou, telefonem, občas i mapkou a tak si je navzájem předávali. Potkali jsme Kanaďana, který přespával občas ve stanu na case na zahradě za 10 CUC se sprchou (kdyby měl někdo zájem). 🙂

Doprava:
Autobusy: Státní autobusová společnost Viazul jezdí ke všem turistickým památkám dle jízdního řádu, který se dá zjistit přímo na jejich pobočkách, kde se též kupují lístky. Cena se liší dle vzdálenosti a někdy je nižší než taxi colectivo, někdy vyšší.
Místní autobusy přepravuji převážně místní obyvatele a to ve měně CUP. Cizince jsme v nich moc neviděli, ale dá se to a stojí doslova pár korun. Autobusová zastávka se dá celkem lehce poznat, ale jízdní řády tu nejsou. Bývají velmi narvané a zároveň je to zážitek.
Autem: jsou tu půjčovny aut, dá se vše zjistit a domluvit na místě, ale v sezóně se vám lehce může stát, že žádné k dispozici nebude. My si auto ve dvou nepůjčovali.
Skútry: dají se půjčit stejně jako auto.
Taxi: individuální taxi se dá domluvit kdekoliv na ulici, furt na nás někdo pokřikoval, jestli nechceme odvézt. Na ceně je třeba se domluvit předem a to i smlouvat. Ceny jsou pokaždé vysoké a ohromně se hodí umět minimálně základy Španělštiny.
Taxi colectivo: vždy nás vyzvedli u casy particular a většinou se jednalo o skupinku 4-12 lidí. Je třeba počítat s tím, že jezdí běžně se zpožděním a to klidně s hodinovým. Nebo taky s variantou, že si domluvíte den předem odvoz za cenu 15 CUC a pak po vás budou při vyzvednutí chtít 20, s tím, že sehnali málo lidí a že se jim to nevyplatí. Kdo nediskutuje a netrvá na svém platí všude a pořád víc.
Cyklistika: Na kubánských silnicích jezdí údajně méně aut než v Británii ve čtyřicátých letech minulého století a tak je Kuba ideální pro milovníky cyklistiky, pokud se podaří sehnat slušné kolo. 🙂 Dost cyklistů jsme potkali ve Viñales či Trinidadu, někteří se na kole vydali, aby ušetřili peníze za busy a taxi.
Koňské povozy přepravuji jak místní tak turisty samozřejmě za úplně odlišné ceny.
Tricykl slouží taktéž pro přepravu turistů i místních.

Jídlo:
Obědy či večeře jsme řešili ve státem provozovaných restauracích či v soukromých. Cenově, kvalitou a prostředím se velmi lišily. Stačilo se ale podívat do jídelního lístku (někde pouze ve španělštině někde i v Aj) a podle ceny si vybrat či jít o dům dál. V turistických oblastech jsme často potkávali „naháněče“ co nás lákali na výhodné menu, někdy výhodné bylo, někdy jen pro ně. 🙂
Snídani jsme vždy měli v casach – 5 CUC (kafe/čaj, fresh džus, vajíčka, máslo, toust či houska, ovoce, občas marmeláda, občas lívance)
Obědy buď v restauraci či bufetu, tam se musí člověk spokojit s pizzou a la buchta či těstoviny (třeba šunka, sýr, kečup) a tak podobně. Možná má někdo jiné zkušenosti, my jsme moc štěstí neměli.
Večeři je možné objednat v case (8-15 CUC osoba). Většinou nabízí krevety, rybu, lobstra či jejich speciality), k tomu se podává zelenina, pečivo, nápoj. Jinak samozřejmě v restauracích (od cca 3,5 CUC výše). Nejlevnější většinou byly pizzy a těstoviny, právě těch 3,5 – 7 CUC.
V místních obchodech se toho k snědku nedalo moc pořídit, zato výběr alkoholu (konkrétně rumu) byl velmi dostačující. 🙂 Většinou se jednalo o běžné věci na vaření, jako třeba luštěniny, olej, cukr, mraky sladkostí, bílé pečivo, konzervy (celkem drahé), kafe, čaj, džusy, voda (ne úplně všude, občas byla vyprodaná), alkohol, cigarety, prací prášek, apod.  

Pití:
Voda: Doporučuje se kupovat balenou vodu na pití. Ceny jsou dost různé, většinou jsme platili 1-2 CUC za 1,5 l. Neprodává se všude! Někdy je třeba obejít více obchodů, protože je vyprodaná.
Rum: placatka Havana Club (cca 2,9 CUC), 0,75 l (cca 5,90 CUC a víc). Dostupný oproti vodě úplně všude! 🙂 Jsou i levnější místní značky, ale ty jsem osobně nepila.
Pivo: v plechovce se dá běžně sehnat, jak v restauracích tak obchodech a není špatné. Bucaniro, Cristal.
Káva: 0,2 – 1,8 CUC a je opravdu dobré kvality. Je třeba zmínit, zda chcete i mléko.
Cola – místní – dostupná všude a levná
Coca-Cola – originál (z Mexika) – občas v restauracích cca za 2 CUC.

Podnebí:
Podnebí na Kubě je subtropické až tropické. Střídají se zde období sucha s obdobím dešťů. Průměrná denní teplota v listopadu, kdy jsme tam vyrazili na začátku sezóny byla okolo 27°C, teplota mořské vody okolo 22 – 24°C a večer po setmění (v 18 h) se postupně ochlazovalo na cca 20°C. Srážek bylo poměrně málo a vždy když sprchlo tak to netrvalo dlouho a zase se postupně vyjasnilo. O něco horší to bylo s větrem, v Havaně, Varaderu i Trinidadu celkem dost foukalo, někde jen večer či přes noc, někdy i během dne, ale nic, co by mělo člověku zkazit dovolenou. 🙂 Ale svetřík/mikinu bych určitě přibalila od listopadu do března, večer využijete.

Fauna a flora:
Rybaření, výlety lodí, tisíce jeskyní, pozorování ptáků, skvělé možnosti potápění v nesmírně průzračné vodě, nedotčené korálové útesy, přes tři sta přírodních pláží, miliony ryb, druhý největší korálový útes na světě,  téměř nedotčený tropický prales, výstup na nejvyšší kubánskou horu Pico Turquino (1972 m), zelené lesy s modravým nádechem. Národním stromem Kuby je Palma Real (královská palma), kterou má Kuba ve státním znaku a dorůstají do výšky až čtyřiceti metrů. Na Kubě všeobecně roste zhruba 90 druhů palem!
Kromě ohroženého kubánského krokodýla Kuba nemá příliš působivou faunu, je zde ale bohatá ptačí říše, přibližně 350 druhů ptáků. Zajímavým je například pestrobarevný Trogon kubánský, drobný kolibřík Kalypta nejmenší či ohrožený Datel Knížecí.
Teprve v roce 1996 zde byla objevena malá a plachá žába, která měří pouze necelý centimetr. Dalším zajímavým druhem je například motýl greta oto, jeden z pouhých dvou druhů motýlů s průhlednými křídly na světě. Žije zde také patnáct druhů nejedovatých hadů.

Tradice:
Kubánské doutníky – Dnes jsou kubánské doutníky známé po celém světě a jsou synonymem kvality, ruční řemeslné práce a vysoké úrovně, kterou si tento produkt dokázal udržet po mnoho let. Za obrovským úspěchem kubánských doutníků stojí také řada státníků a celebrit, lidí, kteří ve vysokých funkcích propadli jejich kouzlu. Podnebí na Kubě opravdu poskytuje ideální podmínky pro pěstování a následnou další úpravu tabákových listů. Na stovkách plantáží denně pracují rolníci a malý zemědělci, pro které je pěstování tabáku zdrojem veškerých příjmů. Produkty vypěstované na tabákových plantážích se dále převážejí do dnes již legendárních továren, ve kterých mistři baliči dají doutníkům konečnou podobu. Každá továrna se specializuje na konkrétní značky, velikosti a tloušťky doutníků.
Nejznámější Kubánské doutníky – Cohiba, Partagas, Bolivar, Romeo y Julieta či Punch.

Káva – Produkce kávy na Kubě má dlouhou tradici, především v horské oblasti Sierra Maestra a málokdo ví, že Kuba produkuje úžasnou kávu již více než dvě století. Káva byla na Kubu rozšířena francouzskými farmáři, kteří zde hledali útočiště před revolucí na Haiti. Kávové plantáže obdělávají vesničané, kteří žijí v bezprostřední blízkosti malých plantáží. Některá pole jsou družstevní, malá pole jsou většinou soukromá. Na evropských i asijských trzích je Kubánská káva považována za pravý gurmánský zážitek a vyhledávanou komoditu.
Rum – Kubáncům, kteří byli v polovině 19. století průkopníky ve výrobě rumu, se podařilo přetvořit aguardiente, hrubou a nerafinovanou „ohnivou vodu“ španělských námořníků a pirátů v hladký a čirý „Ron Superior“, z nějž se dne připravují sofistikované koktejly jako Mojito a Daiquiri.
Rum se vyrábí z melasy, což je vedlejší produkt při výrobě cukru. Na její zpracování dohlížejí generace kvalifikovaných maestros romeros, tedy „rumových mistrů“, kteří musejí mít minimálně patnáctiletou praxi v ochutnávání rumu. Nápoj se kvalifikuje podle barvy (tmavý, zlatý či čirý) a stáří (añejo). Samotní Kubánci dávají přednost tmavému rumu bez ledu, aby mohli dokonale ocenit jeho plnou chuť. Kuba provozuje přes sto továren na výrobu rumu.
Havana Club je značka, pod níž se v Santa Cruz del Norte v severovýchodní části Kuby vyrábí několik alkoholických rumových nápojů. Tuto dnes jedinou mezinárodně uznávanou značku kubánského rumu založil v roce 1878 José Arechabala.
Pod značkou Havana Club se prodává více druhů rumu. Jednotlivé druhy se liší jednak ingrediencemi, které jsou do rumu Havana Club přimíchávány, ale také dobou, kterou v sudech každý z těchto nápojů zraje. Například asi nejznámější Añejo Blanco zraje přibližně dva roky, Añejo Reserva pět let a jednoznačně nejdražší a nejcennější je Maximo Ron Extra Añejo, který v sudu zraje celých 30 let. A od této doby zrání se také odvíjí cena, za kterou jsou na trhu dostupné.
TanecSalsa je v současné době pravděpodobně nejoblíbenějším kubánským tancem. Z hudebního hlediska je salsa složitou směsí historických kubánských tanečních forem, jako jsou son, danzon, guajira, guarachá, mambo, ča-ča, dohromady s kolumbijskou cumbiou a portorickou bombou. Do tohoto bohatého koktejlu rytmů byla přimíchána energie a vitalita americké hudební scény s její jazzovou a rockovou tradicí. Salsa se dostala do popředí zájmu širší veřejnosti až v 60. letech v USA.

Užitečné informace:
– Časový posun: – 5 h. 6.11. se to změnilo na -6 h. Okolo 18 h je již venku tma.
– Volání: mezinárodní hovory jsou zde drahé, tak je lepší si pořídit místní předplacenou SIM kartu od Cubacel.
– Víza: 750 Kč + potvrzení o cestovním pojištění v Aj (někdy údajně vyžadováno).
– ATM: určitě kartu VISA. MasterCard nefunguje všude.
– Hotovost s sebou v EUR. Za USD si berou provizi 10%.
– Elektřina: napětí je 110 V, v casach občas bývají zásuvky s 220 V (ne příliš často).
– Internet zde funguje tak, že si zakoupíte kartičku s přihlašovacími údaji na 1 h cca 3-4 CUC a dá se připojit na veřejných místech, kde uvidíte hlouček mladých lidí sedících s telefony. Bývají tam i překupníci, kteří ty karty prodávají o něco dražší. Začnou na vás syčet a pokřikovat „Wifi? Internet?“.
– Doporučuji si vzít repelent. Je tu dost komárů (hlavně na jihu) – říjen / listopad
– Teplejší oblečení. Přes den je horko a po setmění se dost ochladí. Na casach jsou pouze okenice a tak je v noci dost chladno.
– Doporučuji špunty do uší! Doprava může být velmi hlučná a kokrhání kohouta během noci zde není nic neobvyklého.
– Doporučuji si vzít veškerou potřebnou drogerii a léky. Buď není k sehnání (většinou) nebo je to předražené.
– Je dobré mít průvodce (tipy na cesty, kde co hledat, pojem o cenách, tipy kde jíst atd). Nespoléhat se, že vše co se tam uvádí, musí sedět (jízdní řády, vstupné, otvírací doby).
– Nákup dárků – suvenýrů raději předem, na letišti předražené.
– Pokud se nedomluvíte španělsky, doporučuji pevné nervy a minimálně slovník s sebou. 🙂 Na vše se ptát předem a raději vícekrát.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *