Přiletěli jsme s Turkish Airlines na letište Manas v 8:45. Trvalo pěknou chvíli se dostat přes pasovou kontrolu, ale pak už jsme vyzvedli zavazadla a vyrazili na hotel domluveným shuttle busem za 11 USD za 6 osob. Cesta do Biškeku trvala cca půl hodiny, provoz nebyl nejhorší, ale cesty nic moc dle očekávání. Náš řidič byl 17ti letý kluk Genadij který poměrně dobře mluvil anglicky, po cestě nám radil, čeho se máme vyvarovat, kde je to nebezpečné apod. Dorazili jsme do Lavitor hotelu, kde se nás hned ujali, nabídli nám pití, jídlo a chvíli jsme počkali na check in. Ubytování bylo fajn, naprostá spokojenost.
Odpoledne jsme vyrazili maršrutkou (místní MHD) za 10 Somů /osoba do centra města. Zeptala jsem se slečny, kde máme vystoupit, poradila mi a okamžitě se začala vyptávat odkud jsme a kam máme namířeno. Pak se přidávali i další lidé ve snaze poradit a byli velmi sympatičtí.
Biškek je hlavní a s přibližně 900 000 obyvateli také největší město Kyrgyzstánu. Město bylo založeno v roce 1878 jako ruská pevnost pod jménem Pišpek, v letech 1926 až 1991 neslo jméno Frunze na počest velitele rudé armády a zdejšího rodáka Michaila Frunzeho.
Biškek je hodně zelené město. Široké ulice jsou lemovány dlouhými alejemi, které poskytují potřebný stín v horkém létě. Centrum Biškeku se nachází podél prospektu Čuj. Pokud jím projdete z jedné strany centra na druhou, uvidíte většinu toho, co může Biškek nabídnout. Například několik budov místních univerzit, magistrát, budovu filharmonie, kino či památník svobody kyrgyzského národa.
Největší menšinou jsou Rusové, pak Uzbeci, Kazaši, Ujguři … Jazykem vzdělanců je pořád ruština, ale stále víc je slyšet i hovor vedený turecky, protože Kyrgyzové jsou turkický národ a s Tureckem dost spolupracují. Hodně z nich tam také touží odejít například za prací do Istanbulu.
Pro našince je v Biškeku levně, zejména jídlo, oběd vyjde na cca padesát korun a porce jsou dost velké. Kromě elektřiny je v Biškeku levné také oblečení.
Počasí bylo ideální na chození, okolo 22 stupňů, tak jsme vyrazili do centra města na náměstí Ala-Too, poobědvali místní specialitu manty (plněné taštičky hovězím masem s cibulkou za 160 Somů). Je tam i vojenský památník, u kterého se každou hodinu mění stráž. Mezi náměstím a budovou parlamentu se nachází Národní muzeum, jež se zabývá historií Kyrgyzstánu. Kousek od budovy parlamentu je Park Fučíka či zábavní park Panfilova, plný pěkných restaurací a atrakcí (autíčka 50 somu). 🙂 Byla tam příjemná atmosféra a spousta zeleně.
Když se večer rozpršelo zašli jsme do vyhlášeného podniku My Shisha, který už podle zahrádky vypadal hodně na úrovni a byla tam velmi příjemná a schopná obsluha. Dopřáli jsme si tam místní točené pivo Ajlta s shishou a moc se nám tam líbilo. Pak nám objednali taxi a vyrazili jsme zpátky na hotel na fotbal (Česko/Chorvatsko), který nám pustili na plátně na zahrádce hotelu. Večeře byla doslova vynikající! Kachní špízy neměly chybu! Za cenu 90 somu úplně boží. 🙂 Ani kuřecí či beraní nebyly vůbec špatné. K tomu místní pivo za 65 somu či Mojito s vodkou 🙂 Náš nový známý Genadij s námi poseděl a skvěle jsme si povykládali. Pohostili jsme ho Becherovkou a bylo veselo. 🙂