O Filipínách – Země tisíce ostrovů

O Filipínách jsem několikanásobně slyšela samou chválu od lidí, kteří již něco procestovali a na jejich doporučení jsem se rozhodla, že se tam musím vydat sama a zažít Filipíny na vlastní kůži. Protože jsem Asii již několikrát navštívila a procestovala země, jako jsou Thajsko, Malajsie, Vietnam a Čína, které jsem si zamilovala, tak jsem přesvědčená, že i zážitek z Filipín bude určitě patřit mezi ty nejlepší.

Geografie
Téměř stomilionové Filipíny jsou souostroví skládající se ze 7107 ostrovů na celkové ploše 300 tisíc km čtverečních.
Z východu je ohraničuje Filipínské moře, ze západu Jihočínské moře a z jihu Celebeské moře.
Několik set kilometrů jihozápadně od Filipín se nachází Borneo a severně pak Tchaj-wan. Filipíny se dělí na 3 ostrovní skupiny – Luzon, kde se také nachází hlavní město Manila (1 660 714 obyvatel), Mindanao a souostroví Visayas v rámci kterého jsme strávili podstatnou část naší cesty.

Podnebí
Filipíny leží v horkém a vlhkém tropickém podnebném pásu. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 26,5 °C. Na ostrovech existují tři roční období: „Tag-init“ či „Tag-araw“ (teplé období nebo léto od března do května), „Tag-ulan“ (období dešťů od června do listopadu) a „Tag-lamig“ (chladné období od prosince do února). V nejteplejším období dosahují teploty vzduchu místně i 37 stupňů.

Příroda
Na Filipínách je opravdu fascinující, různorodá příroda plná barev a teplé tropické počasí. Najdete zde vše, co hledáte. Džungle, vodopády, řeky, jezírka, horké prameny, jeskyně, hory, skvělé koupání, nádherné pláže, podmořský svět, květiny, velké množství zvířat, ptactva, motýlů atd.Například fascinujícím zvířátkem je filipínský Tarsier, který je nejmenším primátem na světě, nebo zde lze spatřit velrybího žraloka, který proplouvá pár metrů pod vámi.
Filipínské ostrovy a pláže patří mezi nejkrásnější, jaké jsem v životě viděla. Naprosto srovnatelné s Karibikem! Pro mě je to třeba Santa Fee beach na ostrově Bantayan. Neumím si tedy představit, že by si tady někdo nepřišel na své.

Historie
Ostrovy obydlené původně pouze indo malajskými a čínskými obchodníky byly objeveny v roce 1521 španělskou výpravou, kterou vedl slavný portugalský mořeplavec Fernão de Magalhães. Objevitelé ostrovy pojmenovali jako „Felipinas“ po španělském králi Filipu II. a místní obyvatele obrátili na křesťanství.
Španělé rychle pochopili velký přínos Filipín pro námořní obchod a prvními strategickými přístavy se stala Manila a Cebu. Celkem 333 let byly Filipíny španělskou kolonií až do roku 1896, kdy zde vypuklo první národní povstání v Asii vůbec a o dva roky později po španělsko-americké válce Američané ostrovy obsadili. Přinesli sebou svůj vzdělávací i právní systém a také demokratickou formu vlády. Po krátkém obsazení Japonci během druhé světové války a znovudobytí americkou armádou získaly Filipíny plnou nezávislost v roce 1946. I po získání nezávislosti však politický vývoj Filipín silně ovlivňovala zahraniční politika Spojených států, které podporovaly v letech 1966 až 1986 diktátora Fernanda Marcose. Dnes jsou prezidenti voleni demokraticky a filipínskou vládu tak zaměstnává především ekonomická situace v zemi. Jak probíhá filipínská předvolební kampaň jsme viděli na vlastní oči. V květnu 2016 byl do čela státu zvolen nový prezident Rodrigo Duterte známý svým nekompromisním bojem s kriminalitou a korupcí.

Lidé
Filipínci jsou opravdu velmi usměvaví, milí a velmi muzikální národ. V mnoha směrech nesmírně nápomocní a ochotní. Ani jednou nás nenechali ve štychu, hned reagovali, ochotně se sami nabízeli pomoci, aniž by bylo úplně zjevné, že nějakou pomoc potřebujeme. Ani ti, kteří anglicky neuměli a nevěděli, co přesně chceme, nás neodbyli a zkoušeli komunikovat, jak to jen šlo, či přivolali pomoc. Jinak úroveň angličtiny je oproti zbytku Asie velmi dobrá. I když ne každý mluví plynule, minimálně se dá nějak dorozumět. Čím více jsme se od civilizace vzdalovali, tím hůř se tam dalo domluvit, jelikož celková životní úroveň a vzdělanost klesala.
Ta nejchudší vrstva obyvatel žije nejspíš ve vlastnoručně postaveném obydlí, chatrčích a moc toho nevlastní. Na dvorku se na šňůře suší prádlo, děti vřískají a mávají na kolemjdoucí cizince, smějí se, radují, občas natahují ruce a volají: „ Money, give me money“. V okolí pobíhá pes či kočka, sem tam nějaká slepice či koza. K večeru se objeví maximálně oheň na dvorku, jelikož elektřinu nemají. Na obloze je vidět neskutečné množství hvězd a všude vládne hluboké ticho, které jen občas naruší cvrkot hmyzu nebo ptáci.
Ti o něco bohatší mají třeba i menší domek, občas elektřinu, více zvířat a samozřejmě tricykl, který sem neodmyslitelně patří jako hlavní způsob dopravy či skútr.
Pak jsou tu lidé z městečka, kteří mají svůj byznys, něco nabízí, prodávají, smlouvají a živí se turismem. S nimi je domluva už trochu jiná, turistu oberou, kdykoliv to jen jde a bez smlouvání ani ránu. Vědí, nebo si minimálně myslí, že když máme na to k nim přiletět na dovolenou, že jsme za vodou. Což asi zná každý, kdo již v Asii byl. A minimálně taková je i moje zkušenost z většiny ostrovů.
Měli jsme velmi často dojem, že Filipínci neumí odhadnout, co turista vůbec chce i přesto, že mají jazykovou vybavenost a tím člověka odradí, aby si něco koupil. Na všechno často přikyvují, i když vůbec nerozumí a tak se stává, že dostanete na talíři něco jiného, než jste si objednali. Cenu často doslova plácnou, zkouší, jak moc hloupý ten turista je a jestli na ni náhodou nekývne. Pokud nekývne, tak se tomu rádi zasmějí, že jsou prozrazení a cenu dají klidně poloviční (což je pořád nejspíš hodně).
Jen zřídka kdy jsme narazili na někoho nepříjemného či neochotného, pokud to nebyla hodně turistická část, tam je to zase trochu jiné. Ale stejně v nás občas vyvolávali pocit, že když si chce někdo povídat tak bude určitě něco chtít a něco nabízet, ale nebylo tomu tak vždycky.
Vcelku jsem z nich měla pozitivní dojem.

Jídlo a pití
S obsluhou v restauracích musí člověk mít občas trpělivost.  Jsou trochu zmatení, když se ptáte na jídlo všechno odkývají a pak dostanete třeba něco úplně jiného. Jídlo nenosí vůbec naráz, což ale bývá v Asii skoro všude. Jinak jsou většinou milí a příjemní.
Zde je malá ukázka cen pití a jídla v průměrných restauracích:
Softdrinks: Coke, Sprite 0,3 l (25 Php), Water 0,5 l (25 Php), Instant Coffee (30 Php), Iced Coffee (60 Php), Juice in Can (50 Php), Fresh Fruit Juice (60 Php), Shake (90 Php).
Pivo:  Red Horse (60 Php),  San Miguel Pilsen (60 Php), San Miguel Light (60Php), San Miguel – Lemon/Apple (70 Php), Palawan Beer (180 Php).
Coctails: Rum Coke(60 Php), Cuba Libre s Bacardi (180 Php), Pina Colada (150 Php), Daiquiri (150 Php), Vodka Tonic (80 Php).
Sea food: Rybí steak s rýží (220 Php), Grilovaná chobotnice s rýží (200 Php), Sizzling  z chobotnice (280 Php), Grilované krevety s rýží (230 Php), Sizzling  z krokodýla (350 Php).
Sizzling – jsou to namleté či nakrájené kousky masa.

Zábava a noční život
I v tomto směru je zde velké množství aktivit pro každého. Túry, lezení, plavání, zip-line, prozkoumávání ostrovů na motorce, památky, nakupování, adrenalinové sporty, potápění, šnorchlování, hazardní pouliční hry, tanec, zpěv – karaoke, živá hudba či Dj.
Výhodou zde jsou poměrně levné služby a tak si můžete dopřát masáž přímo na pláži v rozmezí 300 – 500 Php. Pro někoho může být další výhodou levný tvrdý alkohol (rum, whisky) a cigarety. Pánové z celého světa sem jezdí za sexuální turistikou. Takže není nic neobvyklého běžně na ulici potkávat smíšené páry.

Doprava
Silnice na ostrovech jsou poměrně špatné, takže je dobré počítat s tím, že cesta potrvá déle a že k ní patří drncání, zatáčky a lehké nepohodlí. Jezdí tady Jeepney, což jsou místní autobusy různých druhů, barev a velikostí a slouží jako MHD. Dále jsou to tricykly, něco jako thajský tuk tuk, neboli motorka (občas i kolo – levnější a pomalejší varianta) s takovým vozítkem, kam se vejdou max. 4 osoby. Na vzdálenější přejezdy se pak využíváminivan nebo autobusy.

Všeobecné info:
• Víza – občané ČR mohou cestovat na Filipíny za účelem turistiky bez víz (max délka pobytu 30 dnů). Při překročení je třeba požádat o vízum na Velvyslanectví Filipín v Praze za poplatek.
• Elektřina – napětí elektrického proudu je 120V/220V (60Hz). V některých oblastech dochází k výpadkům proudu. Elektrické zásuvky mají americký standard – adaptéry jsou běžně k dostání v obchodech, na recepci hotelu nebo přímo na pokoji v hotelu.
• Časový posun – proti České republice je zimní čas +7h, český letní čas +6h.
• Operátoři – Glob, Smart. Simka se prodává za 40 php. K ní se dokupují zvlášť minuty a sms. A případně data opět zvlášť. Nám se vyplatilo koupit data na 5 dní za 200 Php a to opakovaně.
• Wi-fi – v hotelu byla většinou možnost připojení, ale bohužel ne vždy fungovala. V restauracích či kavárnách podobná zkušenost. Všeobecně se píše, že na Filipínách není problém s připojením k internetu, my jsme ho měli docela často. Proto doporučují pořídit si simku a data.
• Letenky – veškeré přelety v rámci Filipín nás stály v rozmezí 1500 – 2000 CZK (bylo to celkem na poslední chvíli, takže se nedalo spoléhat na slevy). Využili jsme letecké společnosti Cebu Pacific, Air Asia či Philippine airlines. Doporučují letenky zařizovat předem (alespoň měsíc až dva) a dá se dostat na daleko nižší částky.
• Obchody – mimo velká města jsme nepotkali žádný supermarket, takže vše se nakupuje v menších obchůdcích, stáncích či trzích (suvenýry, potraviny, ryby, maso)
• Praní – cena za praní (kilo oblečení) je cca 75 Php.