Moskva je hlavní město Ruska o rozloze 2511 km² (rozloha celého Ruska: 17 100 000 km²). Má 12 108 257 obyvatel (2014), celé Rusko: 143,5 milionů (2013). Představuje politické, hospodářské a kulturní centrum země s asi 60 univerzitami a množstvím dalších vysokých škol, kostelů, bohatých muzeí, galerií, skvostných divadel, krásných parků, klášterů s jedinečnou atmosférou. Sídlí zde všechna ministerstva, státní úřady i významné firmy a také patriarcha ruské pravoslavné církve. Moskva je nejsevernější megalopole na světě. Historické centrum je staré stovky let, v jeho středu se rozkládá trojúhelníkový Kreml, prohlášený spolu s Rudým náměstím v roce 1990 za světové kulturní dědictví UNESCO.
Historie
Moskva je jakožto největší a hlavní město Ruska od pradávna považována za centrum celé země a to nejen kvůli své velikosti a umístění, ale také díky dlouholeté a velmi bohaté historii. Z roku 1147 pochází první písemná zmínka o Moskvě. Město přestalo být hlavním městem Ruska v roce 1712 (s výjimkou období 1728-1732) po založení Petrohradu Petrem Velikým v blízkosti pobřeží Baltského moře v roce 1703. Moskva se nalézá v evropské části Ruska. Město leží v průměrné nadmořské výšce 156 metrů v kopcovité krajině mezi řekami Volhou a Okou, na řece Moskvě, přítoku Oky, která se následně vlévá do Volhy.
Podnebí
Podnebí je mírné kontinentální. Zima je od poloviny listopadu do konce března. V zimě mohou být periody (3-5 dní) silných mrazů s noční teplotou okolo -20 °C, ale výjimečně mohou teploty spadnout až k -30 °C. V prosinci a na začátku ledna bývají často oblevy, kdy teploty stoupají k +5 °C. Přechodná roční období (jaro, podzim) jsou krátká a téměř letní teploty jsou někdy už začátkem dubna. Začátkem června se může krátkodobě ochladit. Léto je od poloviny května do začátku září a teploty často dosahují 30 °C.
Nejnižší naměřená teplota za posledních 130 let byla -42,2 °C a byla naměřena 17. ledna 1940. Nejvyšší teplota byla +39 °C a byla naměřena 29. července 2010.
Moskva – praktické informace
Vízová povinnost
Pro vstup na území Ruské federace je nutné mít platné vízum. To si můžete vyřídit sami na konzulárním oddělení velvyslanectví Ruské federace v Praze, Brně nebo v Karlových Varech. V Praze je to nyní v Ruském vízovém centru Sokolovská 131/86, Karlín, 186 00 Praha. (http://www.vhs-czech.com/main.php?id=contact1&lang=cz)
Pro získání víza potřebujete platný pas (platnost musí být o 6 měsíců delší než platnost ruského víza a mít minimálně dvě volné stránky), vyplněnou vízovou anketu, kopii cestovního pojištění a pozvání do Ruské federace, 1 fotografii pasového formátu, 3,5 x 4,5 cm na světlém pozadí, ne starší než 6 měsíců. Cena je aktuálně 1700 CZK.
Jinou variantou k získání víza je využít služeb cestovních kanceláří, my jsme navštívili VIP Tour s.r.o., cena za vyřízení 2700 CZK. Poskytnou vám zvací dopis a vyřídí celou proceduru získání víz. Aktuální informace ohledně vízové povinnosti lze najít na stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR.
Ohlašovací povinnost a registrace
V Rusku platí tzv. ohlašovací povinnost. Zaregistrovat se musíte do 7 pracovních dnů po příjezdu. Tuto povinnost za vás vyřídí v hostelu či hotelu a k vyřízení je potřeba pas. Vždy je dobré mít u sebe alespoň kopii pasu a víza, abyste se mohli prokázat případné kontrole. Budete-li pobývat u příbuzných či známých, měli by vás zaregistrovat oni.
Letiště
Z Prahy se především létá na Mezinárodní letiště Šeremeťjevo, které je druhým největším letištěm v Moskvě i v celém Rusku. Na letišti má základnu největší ruská letecká společnost Aeroflot, kterou jsme letěli i my na terminál E. Letiště se nachází 30 km severozápadně od centra Moskvy a snadno se odtud dá dostat do města Aeroexpress za 420 RUB (cca 170 CZK).
Doprava metrem
Bez metra by cestování po Moskvě bylo asi jen sotva možné. Denně se jím přepraví až několik milionů osob. Najít ho není vůbec problém, stačí se dívat po písmenu M. Prodejní přepážky a automaty jsou poblíž turniketů. Cena jízdenky je od 50 RUB výš. Výhodné je koupit si kartu na 10 jízd, která vás přijde asi na 320 RUB, plus 50 RUB vratná záloha na kartu, následně lze kartu dobít na další jízdy (nezáleží kolik). Metro jezdí denně od 6:00 do jedné hodiny po půlnoci. Pokud ale nechcete zažít neskutečnou masu lidí a metro přeplněné k prasknutí, vyhněte se dopravní špičce (začíná většinou mezi 7. až 9. hodinou ráno a 18. až 20. hodinou večer).
Měna
100 RUB = cca 37 Kč
1 EUR = cca 72 RUB, 1 USD = cca 65 RUB.
Pitná voda
V Moskvě se nedoporučuje pít vodu z kohoutku, po převaření je možné ji použít na čaj či kávu, jinak se doporučuje kupovat balenou vodu.
Bezpečnost
Stejně jako v jiných velkých městech je třeba si dát pozor na osobní věci, doklady a peněženky. Dopravní špička v metru kapsářům vyloženě nahrává.
Zejména v Moskvě se objevuje stále vyšší počet osob ze zemí bývalého SSSR, zejména mužů ze Střední Asie, částečně i z kavkazských republik. Nezřídka z jejich strany dochází k přepadávání, okrádání, v horším případě zmlácení či znásilňování, nejčastěji v pozdních večerních a nočních hodinách. Řeč není pouze o okrajových částech Moskvy, ale i centra města, okolí nádraží, stanic metra apod. (Ministerstvo zahraničních věcí ČR).
Ruská kuchyně
Polévky:
Boršč – bývá obvykle červené barvy, jejímž základem je vývar z masa (hovězího, vepřového) a v ní je řepa, kyselé zelí, občas fazole, maso a smetana.
Ucha – rybí polévka.
Okroška – studená zeleninová kyselá polévka, a podle receptu se zeleninou, rybím nebo červeným masem.
Soljanka – polévka z oliv, kapary a nakládaných okurek je ruská klasika podobně jako boršč a má též mnoho variant.
Šči – kapustová polévka, která kromě samotné kapusty obsahuje maso, mrkev nebo petržel a koření. Také do šči se přidává smetana. Kyselejší varianta se připravuje z kyselého zelí.
Lapša – slepičí nudlová polévka.
Hlavní jídla
Šašlik – marinované kousky masa grilované na jehlici. Maso je prokládáno cibulí. Šašlik je velmi populární v řadě zemí bývalého Sovětského svazu.
Pelmeně – malé knedlíčky (či taštičky) z tenkého těsta plněné mletým masem a cibulí. Vaří se ve vodě a podávají s máslem a/nebo smetanou.
Vareniky – obdoba pelmení, knedlíčky se však plní nejrůznějšími náplněmi slanými i sladkými (nejčastěji brambory, tvarohem, višní).
Bliny – obdoba našich palačinek. Tenké těsto plněné sladkými a slanými náplněmi, např. marmeládou, čokoládou, houbami, kaviárem, zeleninou či masem.
Pirožki – tradiční pokrm z kynutého (nebo i jiného) těsta plněného např. masem, vejci, bramborami, zelím, houbami a jinými náplněmi.
Delikatesy
Zmrzlina (moroženoje) – je národní vášní, Rusové jí spořádají tuny a není neobvyklé vidět je jíst zmrzlinu venku i v zimě.
Kaviár – rybí jikry považované v mnoha zemích za pochoutku. Pravý kaviár, který je nejdražší, je černý a dělá se z jiker jesetera. Červený je např. z jiker lososa. Tradičně se kaviár podává s toastem a máslem nebo se dává na bliny.
Čokolády – jsou zde velice kvalitní a prodává se obrovské množství různých druhů.
Chalva – sladká slunečnicová pochutina
Zefir – sladkost různých příchutí a konzistencí podobná marshmallow
Nápoje
Čaj – tradiční ruský nápoj podávaný téměř ke každému jídlu. Bývá hodně slazený.
Samovar – slouží k rychlejšímu ohřátí vody a je to symbol ruského pití čaje. Moc se již dnes nepoužívá, nebo spíše elektrické samovary, které fungují podobně jako rychlovarná konvice a jinak slouží jako ozdoba některých ruských domácností.
Kompot – chlazený nápoj z vyvařeného ovoce
Kvas – další typicky ruský nápoj vyráběný zkvašením tmavého chleba. Chuť se liší podle stupně zkvašení a někdy může připomínat i chuť burčáku.
Pivo – je mezi Rusy stále oblíbenější, dnes už možná více než vodka. V Rusku existuje řada pivovarů.
Vodka – najdete zde spoustu druhů vodek různých cen a kvality a místní vám rádi poradí, která je nejlepší.