Warning: Use of undefined constant using_options_to_jquery - assumed 'using_options_to_jquery' (this will throw an Error in a future version of PHP) in /data/web/virtuals/52771/virtual/www/domains/radostcestovat.cz/wp-content/plugins/wp-toggle-comments-form-fields/wp-toggle-comments.php on line 123
Skip to main content

Ostrov Bohol

DEN 7.
Už příjezd na ostrov byl doslova pecka!  Vylodili jsme se rovnou na nejznámější pláži ostrova Panglao – Alona Beach, který je součástí Boholu a spojuje je most, kde bylo bombastické koupání. Tam jsme se rovnou najedli a pak k večeru začali hledat ubytování na Boholu přes booking.com.
Zavazadla jsme nechali v místním baru za menší úplatek a tamtéž si domluvili i přesun na hotel. Hotýlek byl přímo u moře, s bazénem, terasou, pokoje po dvou za 385 Php na osobu, s větrákem (klimatizace nefunkční) v oblasti Loay. Jediná nevýhoda byla ta, že v okolí chcípl pes.  Ale dalo se tam pěkně relaxovat u bazénu s flaškou místního dobrého rumu za 100 Php.

DEN 8.
Snídani jsme si dali na hotelu za 100 Php a byla celkem vydatná. Rýže, vaječná omeleta a jakési mleté hovězí maso připomínající tatarák. Celkově se tu rýže podává jak na snídani, ke svačině, k obědu i večeři.
Zaplatili jsme si soukromý výlet po Boholu za 2000 Php dohromady pro 7 lidi, což bylo parádní.
První zastávkou byly Chocolate Hills. Jde o kopečky přibližně stejné velikosti, které jsou 30-50 m vysoké a rozkládají se na 50 km čtverečních. Kopce jsou porostlé zelenou trávou, která ale v období sucha zhnědne a díky tomu si vysloužily název Čokoládové kopce.
Průvodce nás zavezl na vyhlídku, kde byly samozřejmě davy lidí, ale převážně Filipínců. Mám dojem, že z této vyhlídky si drtivá většina z nich odnesla více fotek s námi než se slavnými kopečky.  Místo 15 min jsme tam strávili přes půl hoďky a neušli jsme ani pár metrů bez toho, aby nás někdo nezastavil na další a další focení. Ale bylo to samozřejmě milé.
Samotná vyhlídka byla moc pěkná a je to opravdu fascinující pozorovat to velké množství kopců v krásné krajině. Vstupné jsme platili 50 Php.
Další naší zastávkou bylo pozorování nejmenšího primáta na světě – Tarsiera neboli Nártouna, který dostal své jméno podle extrémně dlouhého nártu. Má také obrovské oči, kterými vidí velmi dobře i v naprosté tmě. Jde hlavně o nočního lovce, který dobře skáče, živí se především hmyzem a v menší míře nepohrdne i ptáky a hady. Jejich tělo měří jen 7,5 – 16 cm, ocas přibližně 25 – 30 cm, váha se pohybuje mezi 80 – 160 gramy a dožívají se 8 – 12 let.
Pokračujeme dál do BILAR ECO PARKU, což je mahagonový les vysazený na ochranu proti povodním. Procházka se nám bohužel příliš nepovedla, jelikož začalo vydatně pršet. Místní nás pozvali pod svůj přístřešek, kde jsme si chvíli povídali s místními dětmi a jeptiškami, které se s námi chtěly i vyfotit. Ochutnali jsme zase další tradiční speciality – rolku plněnou bataty nebo smažený banán na tyčce a vyrazili dál.
Dorazili jsme k Liboc river, na které jsou hlavní atrakcí pro turisty plovoucí restaurace. Příliš nedoporučuji, jde jen o těžce turistickou atrakci. Jedná se o oběd na plovoucí lodi po Liboc river za 450 Php a všude mraky řvoucích Filipínců, nic víc, nic míň. Rozhodli jsme se tam nejít a raději se nechat zavézt do méně okupované restaurace poblíž, kde jsme si dali all you can eat za 200 Php, a to ryby, krevety, nudle, vepřové, zeleninu atd.
Předposlední atrakcí byl Loboc Eco Adventure park, kde jsme vyrazili na zip-line.
Cena tady byla skoro o půlku levnější než v Puerto Princesa a to 350 Php za zip-line plus lanovku zpátky přes řeku Loboc. Výhled byl fakt parádní! Byla to pěkná výška a dalo se pořídit video i fotky.
A jako poslední atrakce byl Hanging bridge – most přes řeku postavený z bambusu za poplatek 20 Php a tím byl výlet u konce.
Večer vyrážíme do hlavního města Boholu – Tagbilaranu na místní véču – maso a vnitřnosti na tyčce připravované na grilu (střeva, srdce, játra, ledviny, krky, ale taky kuřecí prsa či kousky vepřového), kde nám pro pivo musí zajet do obchodu, a následně je to pivo dražší než samotné jídlo.
Pak jsme se snažili najít nějaký bar a po nějaké chvíli bloudění ho našli, kde byla dokonce i diskotéka, ale smůla, dovnitř nás nepustí kvůli botám!  Dva z nás měli žabky a to nepřipadalo v úvahu kvůli dress codu. Docela škoda, byli jsme zvědaví, jak to u nich v klubech vypadá. Pak objevíme další, zaradujeme se, ale dost předčasně. Byla to šílená díra s neuvěřitelným puchem uvnitř. Okamžitě jsme zdrhli a raději vyrazili na hotel.

DEN 9.
Ráno po snídani půjčujeme motorky za 600 Php na den (trochu dražší, ale jiná možnost pro nás nebyla) a vyrážíme prozkoumat ostrovPanglao a pak Bohol. Zastavíme se na vyhlášené pláži Alona beach, kde je bílý písek a nádherná, azurová voda. Koupání bylo super! Pláže nejsou přeplněné, spousta restaurací, barů, různé druhy kuchyně, fresh džusy, obchůdky, atd. Zašli jsme si na masáž celého těla a z původních 500 Php ji usmlouvali za 350 Php. Bylo to moc fajn.
Na pláži jsme se také najedli a vyrazili dál na skútru. Po cestě jsme narazili na volné ubytování asi dvě minuty chůze od pláže Alona beach za 1000 Php za pokoj pro dva a rovnou si ho zarezervovali na tři noci.
Pozorování místní scenérie za jízdy bylo pecka! Je to fakt krásný ostrov, plný zeleně, kopečků, hezkých upravených domků. Všude tu jezdí místo tricyklů Jeepneys či podobné pěkné dopravní prostředky. Bohol na mě působil jako celkem klidný ostrov, cenově trochu dražší, ale ne nějak výrazně. Pro nás je to pořád levnější než v Česku.
Naší projížďku zakončíme kocháním se západem slunce na kopečku s vyhlídkou na celý ostrov. Na vrcholu kopce, kam se dalo přímo dojet, byl obrovský bílý kříž a okolo spousta laviček s přístřeškem.
Když slunko zapadlo, vrátili jsme se na hotel pro věci a přestěhovali se z Boholu na Panglao. Tady se naše cesty rozdělí a tři kamarádky se vrací domů, takže zůstáváme ve čtyřech.
Večer jsme si zašli na pláž na večeři. Výběr restaurací byl docela velký, ve většině měli venkovní gril a na výběr různé druhy ryb a mořských plodů. Někde hrála kapela a posezení přímo na pláži u moře bylo moc fajn. My jsme měli chuť na menší změnu a vybrali si pizzu. Musím říct, že jsem horší snad nikdy nejedla! Přitom třeba v El Nidu byla naopak jedna z těch nejlepších co jsem kdy měla. Cena cca 350-400 Php, což bylo víc, než za čerstvé ryby a sea food.

DEN 10.
Nedobrovolný budíček proběhl už někdy v půl 8, když nám téměř pod okny začal kdosi vrtat a mlátit kladivem do zdi. Do toho už někdy v 6 hvypnuli proud, takže větrák přestal fungovat a my se doslova smažili. Vydrželi jsme asi tak do 9 h a šli se zchladit do studené sprchy, což pomohlo možná tak na dvě minuty. A pak už rychle pryč z pokoje! Posnídat fresh džus z manga a banánů a zajíst to papayou nebylo vůbec špatný a hurá se osvěžit do moře. Voda byla krásně průsvitná a osvěžující. Dneska si dopřejeme relax den. Po koupačce a opalovačce jsme si dali obídek. Sea food si tady užíváme ve velkém a jen občas prokládáme třeba nudlemi, kuřecím apod. Tady jsem třeba měla naprosto nejlepší oliheň. Umí ji dobře ochutit a připravit, aby nebyla jako žvýkačka. Krevety jsou také super, střední velikost, různé varianty přípravy. Taktéž ryby či chobotničky. A naprosto super jsou čerstvé džusy a kokosy. Mňam!
Největší překvapení bylo, když jsem si objednala kafe. Šálek s vodou a k tomu instantní Nescafe jsem nějak nečekala!  Pak už jsem si prostě zvykla.
Zbytek dne až do večera jsme si užívali koupání, opalování, povídání a nicnedělání.  Prošli jsme se po městečku a následně si užili večeři na pláži při západu slunce.

DEN 11.
V 6 ráno vyrážíme na výlet lodí na ostrov Balicasag (600 Php), abychom se podívali na delfíny, želvy a na krásné korály. Odjížděli jsme asi s 20ti minutovým zpožděním, v 10ti lidech a cesta trvala 45 min. Šnorchlování s dalšími desítkami Číňanů nebylo špatné, ale museli jsme plavat o značný kus dál do větší hloubky, abychom viděli víc. Půjčený šnorchl bohužel za moc nestál, tak mi pořád zatékala voda dovnitř a nevyhnula jsem se bohužel ani střetu s jedním z Číňanů, který vyplašeně máchal rukama nohama do všech stran, jako by se měl každou chvíli utopit (s vestou!), a tak mi málem ukopl prst na ruce. No a pak se s námi málem převrhla loď, ale naštěstí jsme to ustáli a ve finále to byla sranda. Delfíny ani želvy jsem bohužel neviděla (kamarád viděl dvě ve větší hloubce a dál od lidí, takže želvy tam byly), korály byly pěkné, ale jinde pro mě byly hezčí. Ceny pití a jídla na ostrově byly minimálně dvojnásobné, např. snídaně za 300, džus za 150 Php.
Pak jsme vyrazili na Virgin Island, který konečně fakt stál za to. Ostrůvek se dal obejít tak za 15 min, všude byly sochy s náboženskou tématikou, ale vkusně udělané. Ostrov byl velmi čistý a bylo znát, že o něj někdo pečuje. Ve vodě jsme našli několik hvězdic různých tvarů i barev a celkově procházka po okolí byla hrozně fajn. To nejlepší na závěr, i když to mělo být trochu jinak.  Pak už jsme se těšili zpět na Panglao na pořádnou baštu. Jen jsme si ještě užili pěkně divokou zpáteční jízdu na vlnách, kdy mi žaludek skákal ke krku co 20 vteřin. Chvílemi sranda, chvílemi trochu na zvracení.
K obědu jsme si dali grilovanou oliheň s rýží a trochu lehárka na pláži. Pak jsme v jedné rušnější uličce objevili barely s vodou, kde se dalo natočit0,2 litrů vody za 1 Php, což je skvělá cena. Za 5 Php litr vody, když v obchodě stojí ten litr cca 40-50 Php! Za 200 Php jsme sehnali na dalších 5 dní internet, který se dal pořídit všude možně, od obchodů s potravinami, stánků s ovocem či dokonce v prádelně!
Na véču jsme si dopřáli rybu – mečouna na bílém víně a k tomu šťouchané brambory. Byla to výborná pochoutka a zároveň příjemný odpočinek od rýže.
Projít se večer po pláži má vždycky své kouzlo, a i tady to bylo moc fajn. Všude příjemné osvětlení, dobrá hudba, žádné davy lidí ani nepořádek. Ani bary nepraskaly zrovna ve švech, všude se dal potkat mix cizinců a Filipínky, posedávající na baru ve snaze narazit na prince z Evropy. Jinak smíšených párů cizinec plus Filipínka jsou tady doslova mraky. Nejčastěji starší pánové s doprovodem mladé slečny či paní.
Vcelku na Panglao ani na Boholu nebylo moc cizinců, jak jsem o tom četla. Je to asi tím, že jsme tady mimo sezónu, která končí v březnu, ale počasí je naprosto super, sprchlo jen jednou, občas jsou mraky, ale jinak krásně modrá obloha, teplota kolem 30-35 a v noci cca 25.
Přepravu na další den do přístavu se nám zařizovat zrovna jaksi nechtělo. Tak se spoléháme až na ráno, jakožto v posledních pár dnech skoro pořád a vše se vždycky domluvilo bez problémů.

DEN 12.
Dopoledne kolem 10 h check out a trochu problém. Prý jsme nenahlásili, že místo dvou nocí chceme zůstat 3, ale zároveň nás nikdo nevyhazoval, že by měl být pokoj obsazený, tak jsme to neřešili s tím, že mohou být rádi a za obsazený a zaplacený pokoj. Naši teorii jsme snadno obhájili, když nás chtěla ženská pokutovat 500 Php za nenahlášení další noci a pozdní check out, který prý měl být do 9h.  Pak jsme na ulici usmlouvali odvoz ze 600 na 400 Php až do přístavu na Boholu – Tagbilaran (hl.město Boholu). Časově jsme to vychytali skvěle, loď odjížděla za 45 min tak jsme si v klidu koupili lístek (500 Php do podpalubí s klimatizací, druhá varianta byla za 400 nahoře). Pak po nás ale chtěli dalších 150 Php za zavazadla a jakýsi poplatek 20 Php za nalodění. S tím, že místní zavazadla „kupodivu“ mohli mít u sebe a zadarmo, jak jinak…
Jízda trvala cca dvě hoďky a v klimatizovaném prostoru byla tedy pěkná kosa. Určitě doporučuji mikinu či šátek s sebou.

 

3 thoughts to “Ostrov Bohol”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *