Grigorievská rokle – Den 4
Dopoledne po snídani jsme vyrazili na všemi doporučované místo – Grigorievské rokle (Chong-Ak-Suu). Vstup 200 Somů (v sezóně od července plus 30 na osobu). Okamžitě nás okouzlila nádherná krajina, ty nekonečné kopce, lesy a skály. Přes mraky prosvítaly z dálky zasněžené vrcholky hor a kolem protékala došediva zbarvená ledová divoká řeka.
Všude po cestě jsme potkávali sokolníky, kteří nabízeli focení se sokoly či orly za 50 Somů. Nebo projížďky na koni či na oslíkovi. 🙂
Všude nabízeli občerstvení jako šašliky, pstruhy či další místní speciality v jejich typickém prostředí v jurtách.
Po cestě jsme potkali dvě slečny z Kazachstánu se kterými jsme se pustili do řeči a šli společně až do cíle a zpět.
V roklině se dal udělat výlet k třem vysokým horským ledovcovým jezerům.
Došli jsme po cca 10 km k prvnímu jezeru, kde bylo pouze pár místních na koních a pár cizinců. Jezero nebylo velké a čekali jsme trochu víc, ale prý teprve to druhé a třetí stojí za to. Ale tam jsme bohužel neměli šanci stihnout dojít a tak jsme se vrátili. Po cestě nám zastavilo auto plné ruských turistů, nabídli nám svezení na korbě a tak jsme si užili solidní jízdu jako na horské dráze. Vůbec nás nešetřili zpomalením. 🙂
Další variantou dle doporučení místních byla Siemionovská rokle, která je údajně jiná, ale taktéž velmi pěkná.
Díky ušetřenému času jsme se stihli dojít vykoupat do pro mě těžce studeného jezera Issyk Kul, které v tuto chvíli bylo jen pro otužilé.
Večer jsme vyrazili znovu na pláž na Zlaté písky k ruskému kolu, které už bohužel nefungovalo. V baru se tentokrát neplatilo za hudbu, jelikož tam téměř nikdo nebyl.
Ruh Ordo („duchovní centrum“) – Den 5
Vyspávali jsme bohužel trochu déle a pak se pokazilo počasí a začalo dost pršet. Vyčkávali jsme, zda to přejde a naštěstí se během chvíle počasí umoudřilo. Vyrazili jsme do kulturního centra Ruh Ordo pod širým nebem ve městě Cholpon Ata postaveným v roce 2002. Zaplatili vstup 400 Somů na osobu a s anglicky hovořící slečnou vyrazili na exkurzi. Stručně řečeno se jednalo o takový guláš všeho možného, kombinace prvků různých kultur a náboženství všeho druhů, sochy slavných lidí minulosti i současnosti, je zde i buddhistický, katolický, ortodoxní, muslimský i židovský svatostánek. Molo u břehu Issyk Kulu se čtyřmi pavilony symbolizuje čtyři směry náboženství nebo čtyři roční období.
Nejvíc mě snad zaujalo vyprávění o nejznámějším kyrgyzském spisovateli Čingizu Ajtmatovi jehož knihy byly přeloženy do 200 světových jazyků a spousta známých filmů bylo natočených na základě jeho literárních předloh.
Nebo také povídání o známém eposu o Manasovi, který patří mezi hrdiny Kyrgyzského národa. Prohlídka trvala cca 1,5 h a slečna oblečená do kyrgyzského národního oděvu byla velmi milá a přátelská.
Prošli jsme si městečko Cholpon Ata a na večer vyrazili zpět do hotelu.
