Skip to main content

Moskva – Den 3

V půl 6 ráno jsme dorazili do Moskvy na nádraží Kazaňskoje. Předem z Prahy jsme měli domluvený Couchsurfing (ubytování zdarma u místního člověka, co si chce procvičit Aj a zároveň poznávat nové lidi a kultury). 35 letý Genadij na nás čekal přímo před vlakem a bylo příjemné mít takhle po ránu po náročné noci ve vlaku odvoz až na ubytování. Poskytl nám samostatný pokoj – obývák, provedl po bytě, ukázal co kde je a jak funguje. Na chvíli jsme si všichni zdřímli, pak posnídali omeletu z pštrosího vejce z farmy a vyrazili do restaurace, kde  pro nás na večer zarezervoval stůl a zároveň jsme i lehce poobědvali. Na oběd nás pozval i přes mé námitky, že bych ho naopak ráda pozvala já, že se o nás tak postaral. Prý se to tady ale tak sluší, a nechtěl o tom ani slyšet. 🙂 Možná proto jsou zde holky tak zhýčkané prý. 🙂
Bydlíme cca 10 min chůze od metra a pak 6 stanic bez přestupování do centra města.

Vydali jsme se tedy znovu na Rudé náměstí. Místo, kde se dnes náměstí nachází, bylo ještě v 15. století zastavěné dřevěnými domy. Car Ivan III. však vydal roku 1493 dekret, kterým nařídil – vzhledem k nebezpečí požárů – domy strhnout. Nové, prázdné místo brzy začalo Moskvanům sloužit jako tržiště. Později na svém významu ještě vzrostlo. Korunováni zde byli i někteří ruští carové. Svůj význam ztratilo po přestěhování metropole Ruska do Petrohradu.
Po občanské válce a vytvoření SSSR se centrum státu znovu usídlilo v Moskvě a stejně jako tomu bylo i dříve náměstí opět mělo klíčový význam. Konaly se zde vojenské přehlídky a manifestace, roku 1929 tu vzniklo Leninovo mauzoleum. U kremelské zdi byli pochováni významní představitelé státu.
Přestože název Rudé náměstí je často spojován s rudou Kremelskou zdí, nebo s rudou barvou jako symbolem komunistické vlády ve 20. století, název náměstí má původ jinde. V ruštině slovo krasnyj (červený respektive rudý) kdysi také znamenalo hezký, krásný. Původně tento název měl nést Chrám Vasila Blaženého, ten se však rozšířil na celé náměstí a vystřídal tak název Požar, který náměstí mělo už od dob svého vzniku vypálením starých domů. Současný název tak má až od 17. století.


My si dle původního plánu nechtěli nechat ujít prohlídku muzea v Chrámu Vasila Blaženého za cca 140 CZK. Chrám Vasila Blaženého je významná památka ruské architektury a součást kulturního světového dědictví. Jeho architektura symbolizuje spojení Ruska s Evropou i Asií. Chrám byl postaven v letech 1555–1560 na příkaz Ivana Hrozného jako připomínka vítězství nad kazanským chánem. Traduje se, že car dokonce nechal po dobudování svatostánku stavitelům vypíchnout obě oči, aby už nikde jinde na světě nemohli tak pohádkovou stavbu postavit.
Chrám byl složen z osmi samostatných kostelů, které utvořili jeden překrásný celek, symbolizujících jednotlivé dny rozhodujících bojů o Kazaň. Těchto osm kostelů obepíná centrální sloupovitý chrám Pokrovskoj cerkvi. Osm bočních kostelů je zdobeno původně bohatě zlacenými cibulovitými hlavami (kupolemi), centrální chrám je ukončen šatrem (ve tvaru polního stanu) a nevelkou zlacenou kopulí. Celá skupina chrámů je spojena společnými základy, perimetrickou (dříve otevřenou) galerií a vnitřními klenutými průchody. V roce 1588 byla ke stavbě přistavěna kaple Vasilije Blaženého, která dala celé stavbě její druhé, nyní rozšířenější jméno. Celek byl završen dobudováním zvonice v roce 1670. V roce 1929 byl chrám bolševiky uzavřen a z věží byly sejmuty zvony. Znovu otevřen byl v roce 1990, od roku 1991 se v chrámu slouží nepravidelné bohoslužby podle pravoslavného ritu.
Návštěva svatostánku rozhodně stojí za to. Můžete se tu jednak poučit o dějinách stavby v místní malé expozici, jednak tu budete moci obdivovat třeba barvité fresky ze 17. století, které znázorňují proplétající se stébla květin. Temný interiér s úzkými průzory je spíše skromný a jiné moskevské chrámy jej se svými barevnými letitými ikonami hravě předčí. Ivan IV. Hrozný totiž nenechal vystavět chrám pro lid, nýbrž pro sebe samého. Mělo se jednat o osobní a zcela soukromou svatyni cara, ve které chtěl o samotě rozmlouvat s Bohem.


Vyrazili jsme i za hradby Kremlu, kde vstupné do areálu činilo 500 RUB (200 CZK) bez průvodce a podařilo se nám zhruba za hodinku tento komplex projít.
Kreml má velmi výrazné vnější zdi postavené z neomítaných červených pálených cihel. Jsou vysoké 5 až 19 metrů, dlouhé 2235 metrů, jejich tloušťka dosahuje 3,5 až 6,5 metru a jsou posílené dvaceti věžemi, nejvyšší – Trojická – měří 79 metrů. Půdorysem Kremlu je nepravidelný trojúhelník, jehož plocha má 277 000 m2 (téměř 28 hektarů). Jedná se o jeden z největších hradních komplexů na světě. Uvnitř se nachází několik z nejvýznamnějších ruských pravoslavných kostelů, například Uspenskij sobor (chrám Nanebevzetí Panny Marie) z 15. století, Blagověščenskij sobor (chrám Zvěstování Panny Marie) a Archangelskij sobor (chrám Archanděla Michaela) s hrobkami ruských panovníků. Kromě těchto kostelů se v Kremlu nacházejí rovněž významné paláce, například Velký kremelský palác, dokončený roku 1849, a Těremský palác se soukromými komnatami ruských carů. V několika palácích jsou vystaveny umělecké a historické poklady Ruské říše, shromážděné v průběhu celých staletí. Moskevský Kreml je největší obývaná pevnost v Evropě. Tuto stavbu vybudovali italští stavební mistři pozvaní v 15. století carem Ivanem III.

Po celém Rudém náměstí pobíhalo několik lidí v kostýmech různých ruských historicky významných osobností, kteří lákali na foto a následně si určili velké částky, jako třeba 1000 RUB za těch pár vámi pořízených fotek. Samozřejmě předem vás na nic neupozorní a pak se domáhají svých peněz. 🙂
V blízkosti Kremlu se v podzemí nachází několika patrové nákupní centrum Ochotnyj rjad, kam se dalo lehce dostat přímo ze stanice metra. Jde o klasické nákupní centrum s velkým množstvím obchodů, restaurací, kaváren, jen v podzemí a přímo v centru města.
My se na osmou vrátili na ubytování dle domluvy s Chouchsurferem a vyrazili za zábavou do restaurace, kterou na dnešek zarezervoval, abychom měli možnosti si poslechnout místní rockovou kapelu u piva a večeře. Přidal se k nám taky kamarád našeho hostitele. Kapela hrála jak své tak i zahraniční songy a byl to docela fajn zážitek.
Věková kategorie byla v rozmezí 18 až cca 55 let. Tancovalo dost lidí a bylo znát, jak si to užívají beze studu a zábran. Kapela nechala zazpívat i několik lidí z publika a byla tam opravdu skvělá atmosféra. Ani s obsluhou nebyl nejmenší problém, slečny byly příjemné a ochotné. Prostě super! Jen cena piva se pohybovala od 200 až do 250 RUB (80-100 CZK), což už tak příjemné nebylo. Jinak jsme neměli co vytknout.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *