Skip to main content

Slané jezero, Kyzyl Tuu, Burana – Den 10-11

Slané jezero Tuzkjoľ a Kyzyl Tuu – Den 10

Po snídani jsme se po cestě nejprve zastavili u hřbitova v horách. Byl to zajímavý pohled, jak místní pochovávají nebožtíky.
Vyrážíme dál na Tuzkjoľ (Slané jezero), kam vede od silnice 12 km neskutečně rozbitá cesta, že jsme místy museli vystoupit z auta a přemýšlet kudy by se vůbec dalo projet. Dojeli jsme k jurtám, kde se dalo i ubytovat a bylo tam i několik restaurací přímo v jurtách. U brány se platil vstup 100 Somů na osobu plus 150 za auto. Po cca 300 metrech bylo jezero Tuzkjoľ. Nebylo nijak velké ale koupání bylo moc příjemné. Voda trochu studenější ale pěkně nadnášela, sice ne tak moc jako v Mrtvém moři, ale podobně. Počasí nám vyšlo naprosto skvěle a chvíli jsme polehávali na písečné pláži. Překvapila nás trochu absence sprch, jelikož vybírají vstupné a jezdí sem celkem dost turistů.
Po koupání ve Slaném jezeře se dalo vykoupat v Issyk Kulu hned poblíž a v krásně barevné jurtě jsme si nechali připravit čerstvé lososovité pstruhy se zeleninou, chlebem a čajem za 500 Somů/osoba. Lehce jsme si zdřímli v pohodlné jurtě a vyrazili dál.

Dorazili jsme do vesnice Kyzyl Tuu, která je známá výrobou jurt. Byli jsme zvědaví na proces, jakým to dávají dohromady a co je k tomu potřeba. Zaklepali jsme na první vrata, kde měli ceduli „Prodej jurt“ a požádali pána o exkurzi. 🙂 Trošku překvapený naším požadavkem se nenechal dlouho přemlouvat a vše nám šel ukázat.
Jurta se vyrábí zhruba měsíc a stojí cca 35 000 Somů, s tím že se cena odvíjí od velikosti a druhů jurty. Hlavní vývoz ručně dělaných jurt je do Kazachstánu.
Na výrobě se podílí celá rodina, od malých dětí po prarodiče, jak jsme se přesvědčili na vlastní oči. Hlavní dřevěná konstrukce se vyrábí z topolů, dřevo se zpracuje pomocí horké páry a ohně s pomocí soustavy sloupů, kde se nechá doschnout. Následně se obarví na tradiční červenou barvu, která značí život.
Galanterii obstarávají ženy, veškeré ornamenty dělané z ovčí plsti jsou vyšívány ručně, stejně tak i pletené bavlněné „krajky“ a ozdobné pásky tkané na tkalcovském stavu. Za exkurzi jsme  nechali pánovi 200 Somů a kluci se zeptali na rybolov, na který se od začátku těšili. Pán jim nabídnul svou společnost s odvozem a veškerými věcmi k rybolovu potřebnými za 1000 Somů. Následně nám ukázal ubytování, které poskytují turistům v domě jeho otce za 500 Somů na osobu. Dům byl pěkný, po rekonstrukci, s velkou jídelnou a obývákem, který jsme měli kompletně k dispozici. Paní domácí nám hned nachystala čaj s domácí marmeládou a čerstvě napečenými liepioškami (tradiční pečivo) a chvíli jsme si povídali.
Kluci následně vyrazili na ryby, kamarádka na projížďku na koni za 400 Somů na hodinu a já s kamarádem na horké prameny Bar-bulak. Pan otec se nabídl, že nás odveze za částku 1000 Somů tam a zpátky společně se vstupným (cca 15 km).

Horké minerální prameny mají dle upozornění pozitivní vliv na žaludek, střeva, nervovou soustavu, játra a další orgány. Na chodbě byla fronta místních lidí, kteří seděli a čekali než na ně přijde řada, jak u doktora. 🙂 Všichni se hned zajímali odkud pocházíme a rádi s námi prohodili slovo.
Vstupné činilo 50 Somů na osobu do oddělených prostor pro muže a ženy, kde byly jen sprchy s minerální vodou, a ve VIP prostoru (pro páry za 80 Somů) měli dvě vany, kam se voda (cca 40 stupňů) napustila a mělo se v ní odpočívat po dobu 5-10 min max. Čekala bych hned poté ledovou sprchu, ale měli tam pouze teplou. O to víc jsme se těšili ven, jelikož se z toho lehce motala hlava.
Bar-bulak je v blízkosti Issyk Kulu a v jeho okolí jsme viděli několik ubytovacích zařízení včetně jurt a kaváren. V sezóně to tady pravděpodobně docela žije.


Večeři (200 Somů na osobu) nám připravila paní domácí a to dušenou zeleninu s domácími těstovinami a beraním masem. K tomu klasicky liepiošky a čaj. Bylo to opravdu vynikající a všichni odcházeli od stolu spokojeni.
My jsme je na oplátku též pohostili a to Becherovkou. 🙂

Tokmok a minaret Burana – Den 11

Ráno jsme se přesunuli na sever Kyrgyzstánu do města Tokmok (Čuiskaia oblast) kde jsme se ubytovali za 950 Somů za pokoj pro dva a vyrazili na slavný minaret Burana. Nachází se asi 80 km východně od hlavního města Biškeku, blízko města Tokmok a hranice s Kazachstánem, na místě zaniklého karachánského města Balasagun.
Burana byla postavena v 10. či 11. století. Původně byla vysoká 45 metrů. Četná zemětřesení věž poškodila a její výška je nyní již jen 25 metrů. V 70. letech 20. století věž prošla rekonstrukcí, která zabránila jejímu zhroucení.
Kousek od věže se nachází staré pohřebiště s náhrobními kameny, takzvanými Bal-bal (Náhrobní kameny zobrazující zemřelého, nebo jeho nepřítele, který mu pak musí po smrti sloužit). Najdeme zde také petroglyfy, které pocházejí z přelomu letopočtu.
Na věž se dalo vystoupat uzoučkými schody, které asi nejsou pro každého, jak jsou hodně strmé.
Vstupné se platilo 60 Somů na osobu a byl tam také obchůdek se suvenýry přímo v jurtě.


Neměli jsme zas ideální počasí, ale vyrazili jsme do soutěsky Kegeti, která patří mezi desítky malých i velkých soutěsek Kyrgyzstánu. Soutěska je považována za jednu z nejkrásnějších. Nachází se 90 km na sever od Biškeku a asi 20 km od minaretu Burana. Spodní soutěska se zarývá hluboko do údolí a protéká jí řeka stejného jména. Procházka byla velmi příjemná, všude hezké kopce, lesy, dobytek, květiny a šumění řeky. Došli jsme nejprve k malému vodopádu, kde byly jurty s občerstvením a pak i k většímu, který stékal ze skal. Nazpátek kluci značný kus cesty pomáhali tlačit auto místnímu chlapíkovi, takže to bylo i s tělocvikem. 🙂
Po cestě zpátky jsme se zastavili v Tokmoku na šašlik a překvapilo mě kolik je tady restaurací a obchodů třeba oproti Karakolu.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *