Promítání o Kyrgyzstánu se uskuteční ve dvou termínech: 18.8. a 30.8. od 19h v Café AdAstra – http://cafeadastra.cz/ (Podskalská 8, 128 00 Praha).
Kyrgyzstán je stát ve střední Asii. Jeho sousedy jsou Čína, Tádžikistán, Uzbekistán a Kazachstán. Přes svou malou rozlohu je Kyrgyzstán velmi krásná a rozmanitá země. Najdete v ní neuvěřitelné horské scenérie, rozsáhlé stepy s tradičními jurtami i moderní města. Díky tomu je možné se věnovat různým aktivitám od horolezectví, pěší turistiku přes jízdu na koni až po cyklistiku, rafting, lyžování nebo relaxaci na břehu jezera Issyk-Kul.
Geografie
Povrch státu je velmi hornatý. S rozlohou 198 500 km² je Kyrgyzstán velký zhruba jako Anglie a Wales. Počet obyvatel je přibližně 5,72 milionů (r. 2013) a hlavním městem je moderní Biškek (937 000 obyvatel).
Nejvyšší horou Kyrgyzstánu a celého pohoří Ťan-šan je Pik Pobedy (Džengiš Čokusu) se 7439 m.n.m.
Nejvyšší hora Pamíru (pohoří táhnoucí se přes Kyrgyzstán, Tádžikistán, Afghánistán a Čínu) se i dvacet let po pádu komunismu jmenuje Pik Lenina (Leninův vrchol) vysoký 7134 m.n.m.
Podnebí
Podnebí Kyrgyzstánu je ovlivněné polohou země, která má ze všech států světa největší vzdálenost od moře a také značnou nadmořskou výškou. Více než 94 % rozlohy státu leží v nadmořské výšce nad 1000 m n. m. a 40 % území ve výšce nad 3000 metrů. Podnebí je typicky kontinentální s vysokými rozdíly zimních a letních teplot. Velké výkyvy teplot jsou patrné i v létě během jednoho dne. Pouze na pobřeží jezera Issyk-kul je klima podobné přímořským oblastem. V Biškeku je nejvyšší absolutní roční teplotní rozdíl teplot v Kyrgyzstánu, který dosahuje 76 °C (max. 41,6 °C; min. –34,4 °C).
Příroda
Kyrgyzská příroda je bohatá, pestrá a krásná! Naleznete zde na malém prostoru vše co může příroda nabídnout. Gigantické horské masivy, které spojují stezky skrz husté nedotčené lesy s průzračnými jezery v údolí, panenská, ale drsná příroda. Hory však nejsou jediným přírodním lákadlem, turisté směřují i k oblíbeným vodním plochám. Jednou z nich je 178 km dlouhé vysokohorské jezero Issyk-Kul, kde jsou krásné písečné pláže obklopené horskými velikány. Issyk-Kul mimochodem patří k největším horským jezerům na světě. Úchvatný je i pohled na Sary Čelek (Žluté jezero), nádherné horské jezero Ala-Kul a spousta dalších.
Dále to jsou nekonečné stepi, zelené svahy, hluboké kaňony, divoké řeky a křišťálově čistá vysokohorská jezera, louky a husté borové lesy. Lesy pokrývají přibližně 4-6% rozlohy země a proto je zajímavé, že se zde vyskytují rozsáhlé ořešákové lesy, které patří k těm největším na světě. Díky pastvinám se husté lesy střídají s loukami pokrytými pěkně zelenou trávou a množstvím pestrých květů.
Kyrgyzstán je zajímavý i z ornitologického hlediska. V nížinných listnatých lesích, v jalovcových porostech a na loukách alpského typu se zde vyskytují např. rehek bělokřídlý, rehek středoasijský, pěnčík středoasijský a dlask jalovcový.
Za zmínku také stojí místní krásná údolí s neregulovanými říčkami, lázně a horké prameny.
Pěstuje se zde bavlna, zelenina, cukrová řepa, krmiva. Chovají se ovce, kozy, skot či koně. Je zde těžba antimonu , rtuti, uhlí, ropy či zlata.
Historie
Kyrgyzstán zažil v průběhu staletí mnoho vpádů cizích dobyvatelů. Jako první jeho území osídlili během 1. tisíciletí Skytské kmeny – kočovníci, kteří přišli přibližně z prostoru dnešního Íránu a dlouhá staletí těžili z výhodné polohy na Hedvábné stezce mezi Čínou a Evropou. Teprve v 6. st. našeho letopočtu území obsadily kmeny turkického původu, které vystřídali arabští dobyvatelé v 8. století. Ti sebou přinesli dnes dominantní náboženství – Islám. Kyrgyzské kmeny přišly teprve v průběhu 10. st. z jižní Sibiře, ale brzy se staly obětí Čingischánových nájezdů. Mongolské hordy středoasijský region v té době zcela vyplenily. Přibližně od 16. st. se Kyrgyzové profilují jako samostatný národ. Vzhledem k jejich kočovnému způsobu života nebylo pro carské Rusko problém území Kyrgyzstánu kolonizovat a od roku 1876 se stal součástí ruského Turkestánu. Následovala nucená kolektivizace a teprve od roku 1936 vznik Kyrgyzské sovětské socialistické republiky v dnešních hranicích. Nezávislá Kyrgyzská republika vznikla v roce 1991. Kyrgyzstán patří dlouhodobě společně se sousedním Tádžikistánem k nejchudším zemím regionu, a přestože se situace pozvolna zlepšuje, patří ekonomickou i politickou úrovní stále mezi rozvojové státy.
Obyvatelstvo:
Kyrgyzstán je mnohonárodnostní stát přičemž Kyrgyzové (cca 73%) tvoří většinu z necelých šesti milionů obyvatel země. V Kyrgyzstánu jsou velmi silné rodinné a klanové vazby.
Je běžné, že rodiny mají tři a víc dětí. Nejmladší syn většinou zůstává u rodičů i po svatbě a během jejich stáří se o ně stará.
Dívky se odmalička učí různé praktické dovednosti a v dospívání už jsou schopné vést domácnost (šití, vyšívání, vaření, úklid). Nevěsta obvykle dostává věno, ke kterému patří různé druhy ložního prádla a oblečení a ručně vyrobený koberec. Muž musí za svou nevěstu zaplatit penězi a dobytkem.
Když se koná nějaká slavnost nebo pohřeb, porazí se ovce, beran či kůň a naporcuje se. Každá část je určená konkrétnímu člověku a to, kterou část kdo dostane, záleží na věku a postavení – v této tradici se opět odráží projev úcty. Pak se podává národní jídlo bešbarmak, které se jí rukama.
Kyrgyzové jsou chudí, ale hrdí. Všude po celé zemi se smlouvá (ostatně jako všude v Asii), jakmile se jedná o taxi, ubytování, jídlo, výlety, prostě cokoliv, vždy je cena nadsazená a je třeba zkoušet ji stáhnout co nejníže.
Kyrgyzové se taktéž rádi fotografují, někteří se trochu stydí, jiní vyloženě požádají o snímek a rádi se fotí i s turisty. Pokud v rozhovoru nebrání významná jazyková bariéra pustí se s vámi do řeči a chtějí vyprávět o všem, odkud pocházíte, jak se u vás žije, jaké jsou tam zvyky apod. Takže celkový pocit z Kyrgyzů jsme měli velmi pozitivní.
Národnostní složení obyvatelstva: Kyrgyzové, Rusové, Uzbeci, Ukrajinci, Ujguři, a mnoho dalších.
Náboženství: Islám (75%), Pravoslavná církev (20%) a další (5%)
Jazyk: Kyrgyzský a ruský
Kultura a tradice:
Tradiční kyrgyzská kultura čerpá právě především z kočovného způsobu života, kdy se celé rodiny přesouvají z pastviny na pastvinu se stády dobytka a žijí ve vlastních přenosných domech – jurtách. Jurty jsou stavěny tak, aby své obyvatele ochránily před všemi výkyvy počasí. Jejich vnitřní stěny jsou pokryté ovčí vlnou a podlahy měkkými silnými koberci, které izolují před chladem. Ke staletým tradicím zdejších kočovníků patří také pestré kožené oděvy a především umění jízdy na koni, kterému se učí mladí chlapci již od útlého věku a později dávají na odiv svou šikovnost a sílu v různých jezdeckých hrách. Starší muži se často věnují sokolnictví zejména na úbočích pohoří Ťan-šan, kde loví sokoly a orly. K literárním památkám patří slavný lidový epos „Manas“, který shrnuje nejstarší národní mýty a legendy. Důležitou součástí tradičního kyrgyzského života je pohostinnost především na venkově, kde je pro každou rodinu čest přivítat příchozí hosty ve své jurtě nebo skromném domě. Tyto návštěvy bývají provázeny vřelým uvítáním i vydatným jídlem. Od příchozích se na oplátku očekává drobný dárek i uctivé chování. Hosté si zouvají při vstupu do obydlí boty a také s jídlem je potřeba zacházet s patřičným respektem, například se nesluší ho pokládat na podlahu.
Náboženství:
Pro většinu etnických Kyrgyzů je hlavním náboženstvím Islám. Striktní dodržování islámských pravidel je vidět zřídka, což je dáno kočovnou tradicí ve venkovských oblastech. Větší důraz na náboženské cítění a tradice je znát na jihu země, kde žije většina etnických Uzbeků a turisté by v této oblasti měli respektovat muslimské zvyklosti v prostorách k tomu vymezených, v měsíci Ramadánu i v požívání alkoholu.
Zábava a noční život
V hlavním městě Biškeku nás nočním životem provázeli místní, které jsme potkali v hostelu Tunduk. Ukázali nám pár barů a diskoték, které se dají navštívit a určitě je toho mnohem víc. Jsou to například Promzona, Retro, Kojot či nedávno otevřený klub Ochota na ovec (za mě nejlepší). Nikde se neplatí vstupné, ale dodržuje se celkem striktně dress code (žabky, kraťasy nejsou povolené). Hraje tam moderní hudba v pěkném prostředí plném mladých Kyrgyzů, Rusů a cizinců. Dále mohu doporučit restauraci My Shisha poblíž centra, kde je velký výběr jak tabáků, tak i různých koktejlů a velmi příjemná a schopná obsluha.
Dále se dá navštívit pouť, kino, karaoke apod.
Jídlo a pití
S jídlem a pitím jsme byli po celých 14 dní velmi spokojení, ať jsme jedli v bufetu, stánku, na ulici či v restauraci, nikdy jsme si nemohli stěžovat.
Tady je ukázka námi ochutnaných jídel:
Plov (jako rizoto, s hovězím masem)
Lagman (různé druhy nudlí – smažené, ve vývaru, s vajíčkem, zeleninou, masem)
Manty (plněné taštičky masem dělané na páře )
Samsy (trojúhelníčky plněné masem, brambory a cibulí, pečené v troubě)
Pelmeně (malé plněné taštičky masem vařené ve vývaru s koprem a podávané se smetanou)
Pelmeně se smetanou
Funčóza (tenké nudle podávané se zeleninou a masem)
Šašlik (kuřecí , kachní , beraní, hovězí)
Pirožky (těsto plněné brambory, masem smažené na pánvi)
Brizol (kapsa z mletého masa plněná zeleninou a zapečená se sýrem)
Ljepjošky (placatý místní druh chleba)
Ovoce a zelenina – lze nakupovat na trhu ve vynikající kvalitě
Voda – k pití se doporučuje používat balenou vodu
Čaj – černý nebo zelený (někdy sypaný někdy v pytlíku)
Na kafe (mimo 3v1) se dá narazit celkem zřídka, ale výbornou kavárnu jsme našli v Karakolu (Karakol COFFEE), kde byla kvalitní káva, anglicky mluvící obsluha i o dost vyšší ceny než jinde. Ale stálo to za to!
Kumys – je středoasijský alkoholický nápoj z kvašeného kobylího mléka. Nápoj je široce rozšířen jak ve Střední Asii, tak i v evropské části Ruska.
Na jedno dojení se získá necelý litr. S výrobou kumysů se začíná zpravidla na jaře, kdy má kobyla první hříbě. Klisny se při dojení nepřivazují, protože by pak mléko mělo horší chuť. Dříve se mléko dojilo do saby (velkého měchu z kobylí kůže) a poté se mléko tlouklo bišpekem (dřevěná palice). Pokud se mléko nalilo do saby večer, bylo ráno připraveno k použití (cca 12 hodin). Měch se vyráběl výhradně z kůže klisny, která uhynula přirozenou smrtí a kůže se pak vydělávala ve sraženém kumysu. Jakmile začne být kumys mírně nakyslé chuti, je možné jej konzumovat, ale lepšího výsledku se docílí pokud je pár dní odleželý, ne však příliš dlouho, jelikož se poté zkazí. Kumys by měl být skladován ve stínu a chladu, položený na studené zemi, kde je ochlazován a na víku zase ohříván nahřátou látkou. Výsledná konzistence by měla mít stejnou hustotu jako původně nadojené mléko. Dojení a skladování do saby je dnes spíše ojedinělé, v hojné míře se využívají plastové nádoby. Dříve se pro převoz kumysu používal tursuk (kožený vak), dnes jsou však hojně používané plastové láhve nebo kanystry.
Má nakyslou až štiplavou chuť, která se dá srovnat s acidofilním perlivým mlékem. Kumys je výživný a spolu s pečivem tvoří základní stravu pastevců.
Hospody / restaurace jsou levné a dobré po celém Kyrgyzstánu. Rozdíly v cenách jsou celkem malé, dá se to ale většinou snadno odhadnout již podle vzhledu restaurace.
V Biškeku je spousta supermarketů, stánků, kiosků či trhů, kde se dá nakoupit snad úplně vše, co můžete potřebovat. Jsou velmi dobře zásobené a ceny jsou většinou nižší než u nás. Ovoce a zeleninu doporučuji nakupovat venku u drobných prodejců, chuťově bývá vynikající. Ani v jiných městech není problém si nakoupit potraviny.
Doprava
Po Kyrgyzstánu se dá poměrně snadno přesouvat autobusy či maršrutkou (mikrobus) celkem levně s tím, že jízdní řád neexistuje. Taktéž jsou levné i taxíky. Tam se cena odvíjí od schopnosti smlouvat či štěstí na taxikáře. Silnice jsou ale ve špatném stavu a tak je třeba počítat s tím, že projet některé úseky trvá dlouho. Není také vůbec problém si půjčit auto, mohu doporučit avtoprokat.kg, vše proběhlo bez jediné komplikace, auto nám dovezli před hotel a na zpáteční cestě zase vyzvedli před jiným hotelem. Jezdí se vpravo a volant je někdy na levé a jindy na pravé straně (cca 50 na 50). Místní řidiči příliš nedodržují dopravní předpisy a proto je důležité jezdit velmi opatrně hlavně v Biškeku.
Pozor na dodržování rychlosti – na lepších silnicích vždy potkáte spoustu policistů s radarem a právě tam, kde byste to nejméně čekali! Pokuta se téměř vždy dá ukecat alespoň na 200 Somů třeba z tisícovky, pokud umíte rusky!
Všeobecné info:
• Do Kyrgyzstánu není třeba mít vízum
• V Kyrgyzstánu se platí Somy (100 Somů = cca 35 Kč).
• S bankomaty ve městech nebyl žádný problém, stejně jako se směnárnami. Určitě je dobré mít u sebe hotovost (americké dolary či eura). S většími bankovkami budete mít všude problém, proto je dobré si ve směnárně požádat o bankovky v maximální hodnotě 1000 Somů, 5000 Somů už pak nikde nebudou chtít vzít. Při výměně dolarů se nám stalo, že nechtěli vzít bankovky pod 50 dolarů (ale jen výjimečně).
Kartou se dá platit omezeně a to ve větších městech (hlavně VISA).
• Pořízení místních SIM karet do telefonu je naprosto bezproblémové, navíc za velmi příznivé ceny volání i dat. Vnitrostátní hovory jsou zdarma. Na letišti se SIM karty dokonce rozdávaly (jinak stojí cca 40 Somů).
• Je zde velmi levný alkohol a cigarety, např. Marlboro či Davidoff za 60 Somů.